Hmotná nouze

Další zajímavé téma. Nyní hlavně pro mě.

Jak jsem již psala v předešlém článku, tak jsem se dostala do situace, kdy mi dcera dlouhodobě onemocněla.
Ona chodí do školky, já do práce. Nyní jsme doma. Bez nároku na cokoliv.  Zajímal mě tedy pojem Hmotná nouze.
Hmotná nouze je v zásadě situace, kdy jednotlivec (nebo rodina, popř. skupina společně posuzovaných osob) nemá dostatečné příjmy na to, aby byl schopen zajistit základní výdaje na živobytí (jídlo, oblečení, hygienické potřeby) a na bydlení. Současně se jedná o situaci, kdy si osoba z objektivních důvodů nemůže, zajistit zvýšení svého příjmu (zdravotní stav, sociální situace apod.) nebo se o to snaží.
Systém dávek hmotné nouze je aktuálně nastaven tak, aby byl naplněn princip, že osoba, která pracuje (nebo se o to alespoň snaží) se má lépe, než ten kdo se spoléhá pouze na dávky.


Hlavně ten druhý odstavec mě překvapil. Nebo pobavil??? Lidi, které jsem za posledních 14 dní potkala na úřadu nebyli ani pracující ani hledající práci.

Naopak mi bylo řečeno, že jelikož mám práci, i když nyní ji vykonávat nemohu, tak mám smůlu. Nesetkávají se s lidmi, kteří pracují a chtějí pracovat.

Další zajímavý článek. Nějak ho ale nechápu. Jak můžou socky, které tyto podmínky nesplňují, tuto dávku dostávat????

V hmotné nouzi není osoba,

• která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
• která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem,
• která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,
• které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně,
• která je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění,
• které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce,
• která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby.

Dále mě pobavilo něco, co se stále "řeší". Podle mě jen údajně řeší, protože to stále nefunguje.
Dávky hmotné nouze mohou být vyplaceny nejenom jako peníze, ale i ve formě materiální dávky – například jsou vydány poukázky na nákup jídla, drogérie nebo oblečení. Stejně tak může být celá nebo část dávky vyplacena v hotovosti (např. pokud někdo ztratí doklady, tak by mu odeslání peněz na účet v bance asi příliš nepomohlo, proto mu úřad může peníze vyplatit v hotovosti přímo na pokladně úřadu).

Jedná se o pomoc na bydlení, jídlo, drogerii, oblečení. Nikde jsem se nedočetla, že by to bylo na cigarety, tabák či alkohol. O broskvovinách pro děti, jako jako jsou křupky, bombony, čokolády, sušenky,......... ani nemluvím.

A nebo jsem to jen špatně pochopila? Socky mají právo si s těmi penězi dělat co uznají za vhodné? Mají právo kouřit, pít, nehledat práci a ani nepracovat, můžou na úřadě dělat bordel, řvát na úřednice, nadávat jim do všeho možného?
A já mám právo na to, mít práci, v ní si vydělat, peníze utratit za bydlení a zabezpečení rodiny a pokud možno nežádat nic po státu.

Doposud jsem tyto věci moc neřešila. Nikdy jsem tomu totiž nevěřila, že to tady funguje takhle zkurveně.
A teď už to zase řešit nebudu. Jenom už nechci slyšet nikoho na něco si stěžovat. A jestli jsem doteď nebyla rasistka, tak teď si se sockama, černá, bílá, je to fuk, nebudu brát servítky.

Lidé mají mít 90 placených dnů na ošetřování blízkých, navrhla vláda

Poslední dobou, asi tak dva měsíce, mám hodně času přemýšlet o tomto státu. Co dělá a jak dělá pro lidi.

Chtěla jsem psát již dříve, ale stále jsem neměla nic v ruce.

Dostala jsem se do svízelné situace. Po rodičovské dovolené jsem se vrátila do práce, kterou mám již devět let. Bohužel po devíti dnech se stal dceři úraz, se kterým jsme skončily na 38 dní v nemocnici.

Tam jsem měla neschopenku. Po propuštění jsem měla na 16 dní ošetřování. A co dál?  
Nejde tady o nějakou virózu nebo o to, že bych snad nechtěla do práce. Dcera měla úraz po kterém nesmí sama chodit a vůbec nevím, jak dlouho ještě budu muset být s ní doma.

Dva dny jsem prolítala na úřadech. Každý mě chápe a lituje, ale že budu, nevím jak dlouho, zadarmo doma, tak s tím mi nikdo nepomůže. Takže práci mám a chci do ní. Dcera chodí do školky, ale nemůže do ní.
Na nic nemám nárok. A důvod? Mám práci! A nebydlím  sama. Což znamená, více posuzovaných lidí.

Jak je tedy možné, že někdo, kdo nedělal nebo nedělá a třeba ani dělat nebude bere jakékoli dávky na cokoli a já budu bez. Nechci po státu desetitisíce ani tisíce, ale na nezbytně nutné výdaje bych snad nárok mít mohla ne?? A to pracuju 19 let. Platím sociální, zdravotní a .......



Teď svitla naděje, která mě, ještě bohužel, mine, ale snad do budoucna pomůže někomu, kdo bude ve stejné situaci jako já nyní.

Úpice

Prší a prší a prší a já čtu a čtu a čtu.

Dovolím si tedy reagovat na článek o Úpici, jelikož tu opět bydlím.

Když jsem se sem stěhovala, bylo to z důvodu levného podnájmu. Každý mě varoval před špínou a cikánama a .......
Já na to nedala, nevěřila jsem. A jelikož jsem se stěhovala do domu a do části Úpice, kde se cikáni neobjevují, tak jsem byla v klidu. Ale ouha. Stačilo jít párkrát na hřiště nebo se projít do města přes město a už jsem tak veselá nebyla.

Jelikož mám s čím srovnávat, tak si to tak trochu dovolím.
V Trutnově je hodně a pěkných hřišť, tady v Úpici taky. Na sedm z nich jsem s dětma chodila. Respektive chodíme, je ale otázka, jak dlouho tam vydržím já. A teď pozor, nejde jen o cikány!!!! Jsou zde bílí, kteří když promluví, tak já beru děti a jdeme. Je mi to líto, ale nenechám si děti hrát s tímto. Ono už stačí vidět rodiče,maminky. A zase, nejde jen o černé!!!

Všude je špína a bordel. Kolem jistých domů je humus a smrad, ale špína a nepořádek je i na chodnících a v parcích a právě na těch hřištích. Vajgly, prázdné kelímky, flašky není nic neobvyklého. A kamery??? Město se tím chlubí. Nevím s čím. Na jednom z těch hřišť kamera je, takže nechápu, proč strážníci nezakročí, když se tam něco děje. Vlastně vím proč. Protože je to nezajímá. Proč by mělo. Jejich to není a že tam někdo dělá bordel??? Jich se to netýká.

A že se tu lidé necítí dobře? Bezpečně? Mám pro strach uděláno, ale co tu bydlím, tak po sedmé večer nikam. Ono kolikrát i přes den jít kolem určitých míst je dobrodružství. Líbí se mi, jak zastupitelé vlastně vše omlouvají, zamlouvají a hlavně nepřiznají, že pro lepší žití zde nic nedělají.
Vyplývá to z průzkumu, který si nechala vypracovat radnice. Podle jejího vedení však město nebezpečné není.

Úpice není ošklivé město. Je tu příroda, jsou tu obchody, byla by tu i v blízském okolí práce. Jsou tu školky, školy, vyžití pro děti. Proč to tedy nejde. Protože se zde shromažďují nejen cikáni, ale i bílé socky. Nikdo sem nejde bydlet, ikdyž je to tu hodně levné. Kdo chce prodat byt či dům, má smůlu. Ani pod cenou se nečape.

Mít tu moc, tak tenhle póvl vystěhuju bez možnosti vrátit se, sbourala bych zdevastované domy a věřím tomu, že by zase lidé měli chuť zde podnikat, bydlet a užívat si klidu a pohody. Úpice vždycky nebyla jen to šedé, špinavé, ošklivé město.

Článek o "zlomených dětech", který by si měl přečíst naprosto každý rodič

Ano. Měl. Ale úplně z jiného důvodu.

Rodiče by se vůbec měli nad sebou hodně zamýšlet. Jestli se vůbec o děti starat chtějí a zda je chtějí pořádně vychovávat.

Mám dojem, že již dnešní mladí jsou zkažení a tudíž pochybuji, že mohou kvalitně vychovávat svoje potomky.

Po přečtení článku bych před pár lety reagovala asi podobně jako ti, co to komentovali. Dnes již ne.


Jestli to byl otec se synem a syn byl v klidu a pouze tatínka poprosil o zmrzlinu, tak selhal tatínek. Chudák dítě.
A takových situací zažívám každý den několik. Stačí jít na dětské hřiště. A už tam ani chodit nechci, protože zatím nevysvětlím svým dětem, že je tam něco špatně.

Jestli je dítě idiot, tak má být po kom.
Protože idioti jsou již ti, kteří si je pořídili. Rodiče si svých dětí vůbec nevšímají. Nechají je od rána do večera někde vypuštěný, protože děti jen otravují. Přeci je učíme soběstačnosti, ne?

Nejde jen o "zlomené děti", jde skoro o všechny děti.

A nejde jen o tatínky. Zamyslet by se měly snad i maminky. A možná ještě víc.
 

Zákaz vstupu s dětmi, vyvěsil na dveře restauratér. Kvůli pokutě končí

Nedávno se řešilo nebo se stále řeší kouření a nekouření v restauracích.

Proto mě zaujal článek o zákazu vstupu do restaurace dětem.

Absolutně nechápu, za co má být majitel potrestaný. Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že jde o diskriminaci. 

Sama mám dítě. Vůbec by mě nenapadlo se někde rozčilovat, že tam někam nemůžu. Vžívám se do situace druhých. Já sama když někam jdu a jsou tam rodiče s dětmi, kteří se nechovají úplně normálně, tak jsem schopná zaplatit a odejít.
Když totiž jdu někam se svým synem a on se nechová tak, aby někoho nerušil, tak odejdeme. Protože vím, že jsou místa, kam se s dětmi chodí, kam zase nechodí kravaťáci a nebo někdo, kdo by rušil naopak nás.

Taky nechodíme s dětmi do hospody nebo do herny. 

Moje oblíbená věta zní. Je to pouze v nás lidech. Když se neumíme chovat jako civilizovaní lidé, je to smutné. A když to někdo nesmyslně odnese, je to ještě smutnější. Je mi líto majitele restaurace, že musí řešit takovouto banalitu.

Řidiči budou muset povinně očistit auto od sněhu, navrhuje ministerstvo

Opět mi stačilo přečíst si jen titulek.

Mě nikdo nemusí nic navrhovat, ani přikazovat zákonem.

Jsem normálně uvažující člověk. Jakmile napadne sníh a já potřebuju někam jet, tak automaticky vyjdu tak o deset minut dřív a auto si připravím. Dělám to pro sebe, protože se mi pak líp jezdí.
Je teda pravda, že potkávám i totálně zasněžená auta, kde mají čisté pouze přední sklo. Což nechápu a nepřeju těmto blbcům nikdy nic dobrýho.
Ale to nepřeju ani těm, co jezdí rychle nebo naopak pomalu, co nerespektují značky, co jezdí opilí či zdrogovaní, co vjíždí z vedlejší na hlavní, i když tam nemají co dělat,.... A takto bych mohla pokračovat.
Asi před třemi týdny nás málem sešrotoval jeep, který v zatáčce předjížděl autobus. Jeli oba dost rychle a kdybych já na místě okamžitě nezastavila, nedopadlo by to asi dobře. Nevím, co mě osvítilo hned dupnout na brzdu a měla jsem štěstí, že se nám auto jen trochu smeklo, ale že jsem na místě stála. On nás pak jen líznul.
Takže já si sama za sebe auto čistím, ale důležitější je myslet za ty ostatní hovada na silnici, abych nepřišla k úhoně.

Nad tím by se měli ostatní zamýšlet!!!!

Téměř 80 procent Češek se zdráhá odpovědět, kolik jim je let

Něco na odlehčení.
Jestli se chcete zdravě rozčílit, pobavit nebo si jen říct, žiju vlastně krásný život, tak čtěte na Seznamu novinky.cz .

Tam je denně tolik článků - výzkumů na zasmání? Kdo se tím vlastně živí? I když je fakt, že kdyby to lidé nečetli, nemusel by tyto bláboly o ničem nikdo psát.

Když se mě někdo zeptá, kolik mi je, s úsměvem řeknu, že mám po sezóně. A přitom jsem mladá holka, která sama vlastně ani neví, kolik jí přesně je, protože to neslaví!

Ale je fakt, že být oslovena na ulici, tak toho dotyčného pošlu kamsi. Já totiž do prostoru posílám s otázkami všechny, protože mám celkem hezký život a nezabývám se tudíž broskvovinami.