Utahování opasků

Ono to ještě jde? U nás podle státníků ano. Ale nebude se to týkat jen nás obyčejných lidí?

Stavební spoření. Změny v tomto případě již byly. A můžou být i další. Proč se to ale týká všech? I těch, co již delší dobu spoří? Chci totiž vidět, kolik lidí se od příštího roku pustí do stavebního spoření.

U toho porodného jsem se též pobavila. Nebo zarazila? Přijde mi, že většina lidí si pořizují už jen jedno dítě. Což se mi nelíbí, ale to není předmětem diskuze. Ale teď teda nevím, co budou dělat hlavně menšiny a socky. Těm se to moc líbit asi nebude. Jedině, že by jim to stát kompenzoval někde jinde. Což je u nás také dosti možné, aby totiž nedocházelo k diskriminaci!

My máme pracující důchodce? Já myslela, že není dostatek práce. A že zrovna oni se tedy nemusí bát.

Méně staveb bych ani moc nekomentovala. To že u nás máme nejdražší silnice a dálnice mluví samo za sebe. A ještě k tomu v jakém stavu, že? Tudíž si myslím, že se nic nezmění.

Životní pojištění? Tohle jsem nepochopila. Já si někam ukládám peníze, pak si je budu chtít mimořádně vybrat a ještě z toho zaplatím daň?

K té práci nad zlato. Člověk může skončit sám. Může být vyhozen z několika důvodů. Může mu ale také skončit smlouva na určito, kterou mu zaměstnavatel neprodlouží. U tohoto případu by se ho také týkala podpora ve výšši 45% ? A když přeci skončí sám, nedostane žádné odstupné.
Ti co odstupné dostanou, dostanou podporu až po jeho vyčerpání. Podle čeho budou úředníci rozhodovat, kdy má mít člověk odstupné vyčerpané? Týden, měsíc, rok, .....??

Předváděcí akce

Další dosti opakované téma. Každý nakupujeme hold jinak. V kamených obchodech, na internetu, v bazaru, .... Nevím, co budu dělat já za 30 a více let. Ale docela by mě zajímalo, co vede k těmto nákupům lidi, kteří pak brečí a stěžují si.

Je snad každému jasné, že v dnešní době nedá nikdo nikomu nic zadarmo. Můžou být akce, slevy a podobně, ale jít někam, kde vám nabízejí, že za zboží v hodnotě třiceti tisíc, budete mít něco zdarma, je nesmysl.

Ani nevěřím, že by si většina těchto lidí nemohla o těchto předváděcích akcích s někým promluvit.
Vždy se dají probrat klady a zápory.

Znám pár lidí, kteří byli na předváděcích akcích, zaplatili ( pro mě nehorázné částky ) a mají doma zboží, které chválí. Ale také vím, že už by nikam nešli. Jednou a dost.

Kdysi jsem hledala práci. Omylem jsem se ocitla v kanceláři, kde mi byla nabídnuta práce tohoto typu. Sehnat lidi, dostat je na předváděčku a pokusit se jim prodat zboží, které ale podle mě bylo přehnaně drahé a někdy i zbytečné.

Takže si myslím, že těchto lidí neubude. Proč? Protože jsme co? Neponaučitelní!!!!!!!!!!

Alkohol za volantem

Je tu další případ, kdy řidič MHD nasedl za volant opilý. Nestává se to nějak často?
Proboha proč??
Mě je úplně jedno, zda někdo pije a když pije, tak v jakém množství. Proč to ale dělají řidiči z povolání, kteří mají hodně velkou zodpovědnost ??!! Řidiči autobusů! Řidiči kamionů! A vlastně i řidiči osobních vozidel! A vlastně i cyklisté! To si nikdo z nich neuvědomí, že dřív nebo později se někomu něco stane?

Když někdo zmrzačí nebo zabije sám sebe, prosím. Lituji jen rodinu a přátele. Ale většinou to odnesou ti ostatní. Tomu pak říkám tragédie. Jak ale vlastně trestat tyto lidi?

Domeček nebo byteček?

Co je lepší? Toť otázka. Co člověk, to názor. Já vyrůstala na vesnici, tudíž v domku. Pak jsem vystřídala domy a byty a nyní bydlím v bytě. A srovnání?

Trápím se trápím. Vše, ostatně jako celý život, má své klady a zápory. A jde jen o to, co člověk chce tolerovat a co bude tolerovat. Bydlení všude je o toleranci. Ale nesmí to přesahovat hranice ustupování.

Na vesnici si lidé viděli tzv. do talířů. Věděli kdo, kdy k vám přijde a odejde.
Vzájemně si pomáhali. Byli společenští. Akce se dělali jak pro děti, tak pro dospělé. Měli jste soukromí. Co jste si dělali na domku či zahradě, byla jen vaše věc. Nikdo vám na to nedal.
Záměrně píšu v minulém čase. Nevím, jak to funguje dnes.

Nyní bydlím v paneláku. Sousedy na patře mám skvělé. Ale za celý dům bych ruku do ohně nedala. Myslím si, jak se o mě nikdo nestará, ale pak se dovím, že mě někdo sleduje, jak chodím oblečená.
Nemusím se starat o dům jako celek, ale stejně musím platit, ať se mi ty změny líbí, či nelíbí. Většinou mě přehlasuje zbytek osazenstva.
Když chci hrát šipky, musím během dne, abych večer nerušila. Ale když přijedou sousedovic vnoučata a jiní příbuzní, rámus od jejich hraní musím brát tak, že to jsou jen děti. Však oni zase odjedou.
Mě nevadí lidé, kteří nedají dopustit na byt. Mají bez práce teplo, teplou vodu a ve volném čase se můžou věnovat jen sobě a svým koníčkům.
Jiní se zase na svém domečku a na své zahrádce vyřádí a neberou to jako otročinu, ale jako věc, kde spojili příjemné s užitečným.

A tudíž. Každý má svůj klad i zápor. Ale já toužím po domečku a mě nikdo nevymluví, že by snad byt byl lepší nebo dokonce nejlepší.

Šílený střelec - Bratislava

Přemýšlela jsem, zda vůbec mám reagovat na tuto zprávu, jelikož jsem již četla pár verzí, které se ale dosti lišily. Začnu tedy tím, že nechápu, proč to ti novináři dělají. Podle tohoto usuzuji, že je nejlepší být první i za tu cenu, že nebudu mít kvalitní informace. Ale HLAVNĚ že je přednesu jako první.

Proč to dotyčný vůbec udělal? Máme právo ho soudit? Kritizovat? Ví někdo přesně, co se mu honilo hlavou, co ho k tomuto činu vedlo?

Údajně vystřílel celou romskou rodinu. Jaký byl důvod? Udělali si z něho novodobého otroka? Prodávali drogy - mimo jiné i synovi útočníka? Nebo byli natolik hluční, že už je nechtěl poslouchat?

Je samozřejmé, že věci, které se nám nelíbí, se nedají řešit násilím - vraždou. To už by tu půl národa nebylo. Ale já ho chápu. Každému z nás může jednou rupnout v hlavě a pak v afektu jsme schopni udělat asi cokoliv.

V tomto případě je i sporná otázka státního smutku.
Souhlasím s tím, že by národ nemuselo zajímat, že nějaký blázen zabije několik Romů. Ale jde spíš o morální podporu. Není to povinnost. Kdo chce, ať smutek drží. Nikomu to však nikdo nepřikazuje