pátek 28. září 2012

Slovensko chce zakázat nahotu v tisku, prý je jen samoúčelným vzrušením

No ne ne. Že by s námi bratři Slováci závodili, kdo vymyslí blbější návrhy?
Média už hovoří o zavádění takzvaného bradavkového zákona.

Samozřejmě mě zajímali i názory v diskuzi. A souhlasím napůl. Je sice pravda, že toto navrhl pouze jedinec a článek má titulek, kde si to přeje celé Slovensko. Ale....?!

Znám Slováky dost dobře na to, abych si myslela, že poslanec by mohl mít hódně velkou podporu. A to nemusí být jen podpora z vesnic.

A na druhou stranu je pravda, že mě fotky polonahých a nahých lidí také odrazují od čtení článků. Nejsem puritánka, ale když se budu chtít podívat na nahé tělo, asi si vyberu sama časák, kde mi to i možná něco dá.

Mě už totiž připadá, že novináři nečekají na nic jiného, než jak by vyfotili kohokoli cokoliv odkrývajícího.
Přijde mi, že klečí před ženskými a čekají až pohne nohama. Číhají u balkónů, kde si chlap jde zakouřit oděn v rouše Adamově.
A jediný co mě u tohoto napadá je, že mají argument, že to lidé chtějí a čtou. Já tedy popravdě ne. Nezajímá mě, jaké nosí celebrity kalhotky a jestli je vůbec nosí. Nezajímají mě prsa, která vylézají před fotografy z oblečení jiných jako na povel. Nezajímá mě, co skrývá např. Dalibor Janda v nohavicích.

Takže se vlastně není ani čemu divit, že chce někdo navrhnout zákaz či omezení nahoty v tisku!
I když si myslím, že mu to projít nemusí. Protistrana může namítat, že lidé nemusí tisk kupovat, že lidé nemusí klikat na netu na články s fotkami obnažených lidí. Ale když listuji novinami, tak obrázky vidím a tím pádem můžu vidět i to co vlastně vidět ani nechci. A klikat na článek bych taky nemusela, jen je tu ten problém, že titulní fotka je právě už ta odhalující. Takže sice pokračovat nemusím, ale něco už i tak vidím.

No nic, přeji poslanci Škripekovi a části jeho strany hodně úspěchů v tomto boji.