Tak hned na Nový rok jeden článek na jednu stranu na pobavení a na druhou na naštvání.
Ještě jsem nezažila, že by dlužník na něčem mohl vydělat. A kór na exekuci.
Jedno plus oproti dosavadnímu stavu.
Pokud bude věřitel chtít, aby náklady za řízení platil dlužník, bude mu
muset poslat tzv. předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky. A to
nejméně sedm dní předtím, než se obrátí na soud.
Co mě ale zvedlo ze židle je to, že jeden z manželů udělá dluh a oni na peníze šáhnou druhému. Před oltářem si lidé slibují, že spolu budou v dobrém i zlém. Jestli si natolik ale nedůvěřují, že jeden udělá bez vědomí toho druhého botu, je to blbý. Ale ta představa mě fakt děsí. Jen by mě ještě tedy zajímalo, kolik lidí se od letoška budou chtít vzít.
Teď mě totiž napadá docela morbidní myšlenka, že to může nahrávat šmejdům. Vdám se - ožením " z lásky" a pak si nasekám dluhy a budu "vysmátej". Však to zaplatí ten druhý, ne? Netvrdím, že se to vyplatí, ale u nás je dost magorů, kteří v tom v určitém smyslu pozitivum i uvidí.
Mám známou. Její syn se předloni z lásky ženil. Bohužel to loni už nefungovalo a mladí šli od sebe. Na zkoušku. Před koncem roku chtěla maminka mladé paní, aby se okamžitě rozvedli, že by mohl její manžel nasekat dluhy a oni by to mohli chtíti po ní. Ale to samé by mohl říci mladý muž. Ten se nebojí, že si děvenka vezme půjčku, nebude splácet a zacáluje to on?
Nemůže se za pár let stát to, že politici vymyslí, že to samé bude u rodin, tedy děti versus rodiče? Nepovede se Ti dítko a exekutoři zazvoní u rodičů. A rodiče také nejsou neomylní a dělají dluhy i ve svém věku ( tím myslím, že čím starší, tím by měli míti více rozumu ). Takže budou platit potomci?
Takže se po Novém roce možná mnoho manželů-manželek dozví o neřestech svých protějšků.
Jediný v čem vidím kladný bod je tedy to doručení před podáním exekuce k soudu. Může to mnoha lidem pomoci, že to včas zaplatí a k žádné exekuci nakonec ani nedojde. Tím pádem si myslím, že by i exekucí mohlo ubýt.
A na druhou stranu, neměli by se trestat exekutoři, kteří pochybí? Placeni jsou za to snad dost, ne?
9 komentářů:
Ta výzva je konečně nějaké zlepšení. Ale stejně mi přijde, že se to hodně zneužívá. Jasně, za dluh se má platit, ale mnohokrát víc?
Mám ve svém okolí troje lidi, kteří na sebe uvalili osobní bankrot a u dvou to začalo exekucemi.
Ve dvou případech vím, kolik si kdo účtuje a to bys zírala. Nejdřív se totiž zaplatí insolvenční správce, pak se strhávají platby věřitelům.
Tyhle osobní bankroty mi taky přijdou dost divné. Vždyť je to vyloženě podraz na ty, kterým se dluží! Jak k tomu oni přijdou, že nedostanou skoro nic zpátky?
Řeknu Ti to takhle. Jak jsem psala, znám troje, kterých se exekuce a pak i osobní bankrot týkal a ještě týká.
Jedna je jednoduchá paní. S manželem má tři děti. Rozvedli se, pak ho vzala zpět. Pán si nemohl brát půjčky, tak si je brala paní. Když už nebylo odkud brát, tak ji opět opustil a paní zbyli ty tři děti, dluhy a most. Žila různě v podnájmech, které neplatila, u známých a tak. Ale pozor. Paní je čtyřicet let a nepracuje. Práci měla, ale jelikož byla pomalá, tak ji všude vyhodili. Úspěch byl, že pracovala dva roky v kuse v jedné fabrice, kde si i solidně vydělala, ale tím to taky zhaslo. Tudíž ji povolili osobní bankrot. Dluží 750.000,- a už čtvrtý rok splácí těch třicet procent a to jen díky tomu, že má přítele, který se upsal, že za ní bude 5.000,- měsíčně platit!
Druhá je kamarádka. Vdala se, byla na mateřské a i tak ještě chodila do práce, protože sice její manžel pracoval, ale také pil a domácnost šla tedy stranou. Vzali si hypotéku na dům, který předělávali a již jsou rozvedeni, ona je s dcerami v podnájmu a osobní bankrot jí povolili, protože stále chodí do práce, tudíž jí to mají z čeho strhávat.
Třetí nejblbější příklad. Dva čtyřicátníci měli byt v osobním vlastnictví (mimochodem ho odkoupili za 30.000,-). K tomu koupili zahrádku s chatkou. Najednou jim ruplo v bedně, byt pod cenou prodali (pouhých 750.000,)a zahradu taktéž(100.000,-). Koupili si dům v jedné prdeli, kde ani lišky nedávají dobrou noc. Před rokem požádali o osobní bankrot. Když jsem četla jejich spis, na chvíli jsem přestala dýchat, co tam psali za bláboly. Jediné, co byla pravda, bylo to, že si brali hypotéku na dům. Něco přes milion.
Jinak: měli těch 850.000,- jako rezervu, oba vydělávali dohromady 30.000,- a nemají děti.
Dluh se jim vyšplhal na 3 miliony a nějaké "drobné". Nebudou oni vysmátí? Za pět let musí splatit pouhých 30%. A jelikož tento případ sleduji, tak třeba vím, že stále mají dokupy 30 tisíc a že jim budou strhávat necelých 10 tisíc. Takže jim zůstává dvacet tisíc, což plno rodin ani nemají.
Co z toho plyne?
Člověk se může dostat do jakékoliv situace. Ale aby měl dluhy přes tři miliony, aniž by tam byl jediný důvod, např. ztráta zaměstnání na delší dobu či nemoc a s tím i zaměstnání související! A musel by splatit jen těch třicet procent?
Pro koho tyto exekuce a osobní bankroty jsou "výhodné"?
Pro šmejdy, kteří si ty dluhy nadělají, splatí jen nepatrnou část a je jim jedno, že třeba budou mít doživotní černou tečku u bankovních či nebankovních institucí.
A pro ty, kteří se tímto živí a berou za to nehorázné poplatky.
Vím, že ze začátku to nemají jednoduché. Musí vše oběhávat, sledovat a nakonec to dostat před úspěšný soud. Ale pak už se dlužníkům jen strhávají peníze a exekutoři a insolvenční správci si jen hlídají papíry.
To je jistý ten třetí případ? To jestli jo, tak je to takový svinstvo!!! Jako ty první dva dejme tomu, sice i to je na hovno, ale OK, ale to třetí mně prostě hlava nebere!
Bohužel ano. Když jsem poprvé četla jejich spis (několik A4), nejdřív mi fakt bylo zle. Pak jsem se smála a nakonec jsem byla i naštvaná.
Začíná to jejich slovy, proč k tomu došlo a že žádají soud o osobní bankrot.
Už v tom mi chyběla pravda. Prý už měli věk na to, aby měli svůj baráček. Proč ne, ostatně já také chci baráček. Že již nechtěli platit nájem. Zde první nepravda. Oni nájem neplatili, jelikož bydleli ve svém. Platili pouze sipo a fond oprav.
Tak že na to měli platy a vzali si hypotéku. Nikde nefiguruje těch 850.000,-. Jako by nebyly.
Pak tedy paní přišla na dva měsíce o práci, ovšem ty dva měsíce brala přes šest tisíc podporu. Jinak se jim to za ty 4 roky nijak nezměnilo. Dohromady měli 30.000,- a to až doposud.
Teď rok po zažádání jsem se opět pobavila. Ještě nezačali splácet, ale už prý se podle jejich správce chovají slušně a platí. Zatím jen tohoto správce. Ovšem.
Už asi čtvrt roku bydlí v podnájmu v jiném městě, dům je na ně stále psaný a vím jen, že už není na internetu na prodej. Ale třeba si ho prodává banka, to nevím.
Takže to beru tak, že tito dva šmejdi jsou hodně vysmátí.
Mají dluhy přes tři miliony, bydlí sice v podnájmu, ale dům je zatím stále na ně psaný a mají splácet 10.000,- i když výplaty jim dělají 30.000,-. Tak kde je spravedlnost.
Když dělají,proč nezaplatí větší část, ne-li vše. Ty dluhy dělat nemuseli. největší fór je ten, že si žili na vysoké noze, ale přitom nic nemají!
Ty jo, to fakt síla! Nechápu.
http://www.novinky.cz/finance/289854-dluznici-utikaji-k-pribuznym-ti-riskuji-ztratu-majetku.html
V tomto případě, pokud článek nelže, nelituji ani nebankovní společnosti a ani ty důchodce.
Ten kdo půjčuje peníze někomu, u koho je dosti pravděpodobné, že nebude splácet, tak je hajzl.
A na druhou stranu, když si někdo v šedesáti půjčí tolik peněz, že to ani do smrti nemůže splatit, tak to nechápu.
Tady spíš lituji tu rodinu. A je tu to, o čem jsem psala. Teď vlítnou na manžela, ale za pár let můžou vlítnout na celou rodinu a lidi třeste se.
http://www.novinky.cz/finance/290264-stehovani-privedlo-uz-tisice-cechu-do-exekuce.html
Sama mám tu zkušenost, že po přestěhování jsem si pro jistotu platila box na poště s tím, abych měla jistotu, že než mi vše začne chodit na novou adresu, projde mi veškerá pošta rukama.
Chyba lávky. Za čtvrt roku mě nedorazili 4 dopisy.
A teď. Kdo si z koho co veme? Na vině byla pošta, ale odnesla bych to já.
Proto jakmile něco měním, chodím všude osobně a chci to černé na bílém, že jsem něco měnila. Adresu, přijmení, cokoli.
Okomentovat