Nedávno se řešilo nebo se stále řeší kouření a nekouření v restauracích.
Proto mě zaujal článek o zákazu vstupu do restaurace dětem.
Absolutně nechápu, za co má být majitel potrestaný. Nejvyšší správní soud nyní rozhodl, že jde o diskriminaci.
Sama mám dítě. Vůbec by mě nenapadlo se někde rozčilovat, že tam někam nemůžu. Vžívám se do situace druhých. Já sama když někam jdu a jsou tam rodiče s dětmi, kteří se nechovají úplně normálně, tak jsem schopná zaplatit a odejít.
Když totiž jdu někam se svým synem a on se nechová tak, aby někoho nerušil, tak odejdeme. Protože vím, že jsou místa, kam se s dětmi chodí, kam zase nechodí kravaťáci a nebo někdo, kdo by rušil naopak nás.
Taky nechodíme s dětmi do hospody nebo do herny.
Moje oblíbená věta zní. Je to pouze v nás lidech. Když se neumíme chovat jako civilizovaní lidé, je to smutné. A když to někdo nesmyslně odnese, je to ještě smutnější. Je mi líto majitele restaurace, že musí řešit takovouto banalitu.
