Domácí porody.
Toto téma je stále propírané. Rodit doma či nikoliv. Samozřejmě jsou dva názory.
V porodnici udělají maximum pro matku i dítě.
Druhá strana. Dříve se doma rodilo normálně ( jak to ale také mnohokrát dopadlo?) a tudíž je to údajně přirozený.
Ano, vždyť dnes hodně žen rodí doma a tajně, bez jakékoliv pomoci a prvního základního ošetření. Už si ale nedovolím tvrdit, kolik dětí z toho žije dál.
Nesouhlasím s názorem, že by měly býti zakázány porody doma. To je každého věc. A jestli dítě, matka či oba nepřežijí nebo budou mít trvalé následky? Ať si to zodpoví rodička a její okolí, které ji v tom podporuje.
V tomto konkrétním případě by měli plnou zodpovědnost převzít rodiče. „Dítě krátce po narození přestalo dýchat a nejevilo známky života. "
Tudíž názory, že rodina bude stejně vinit záchranáře, by neměly být aktuální.
Nepíše se, kde se stala chyba, neodsuzuji tedy nikoho. Vědí to jen ti, co u toho byli.
Spíš mě ještě napadají dvě věci.
Na jednu stranu. Má matka právo rozhodovat za své dítě? Ze začátku už jen tím, že si vybere, zda přivede potomka na svět v rodinném kruhu či za pomoci doktorů a sester?
Na druhou stranu, vlastně rodiče zodpovídají za své dítě do jeho osmnácti let a z větší části i rozhodují.
Začíná to výběrem místa porodu. Výběrem jména. Někdo dá malé pokřít někdo ne. Holce dají propíchnout uši. Vyberou jim školku. Školu. Lékaře. ..... To vše rozhodují rodiče. Ne dítě samo. Takže kde je hranice rozhodování za někoho??
To úplně první rozhodujeme my "dospělí", takže i následky musíme nést my.
