Zase mám nad čím přemýšlet.
Když jsem poprvé o eutanazii slyšela, byla jsem okamžitě pro. Samozřejmě se ozvali ti, kteří s tím nesouhlasí.
A já se ptám. Kde je ta hranice toto chtít? A kdo by to měl když tak dělat?
Musí to člověk zažít, např. ve své rodině, aby byl objektivní?
V tomto konkrétním případě to možná nikdo nepopře. Nejdřív mě překvapilo, že by slepota či hluchota měla býti překážkou ve spokojeném žití. Ale oboje najednou? A jestli toho měli ještě více, tak je asi chápu.
Docela by mě zajímalo, zda by se ozval někdo, kdo s tímto jejich činem nesouhlasí. Třeba věřící? Nebo lidé, kteří vědí, že vše se dá nějak řešit?
Překvapilo mě, že : V roce 2011 v Belgii podle statistik provedli lékaři eutanazii u 1 133 pacientů, kteří ve většině případů trpěli pokročilou formou rakoviny.
A pak mě překvapilo, že se to prý děje i u nás. Mám tomu věřit?
No každopádně bych se nechtěla nikdy dostat do stavu už jen o eutanazii přemýšlet.
5 komentářů:
Euthanasie - nejsem příliš jejím příznivcem. Snad za určitých okolností u lidí, kteří naprosto nejsou schopni se utrpení zbavit vlastními silami, ale zde by musel být extrémní důraz na nezneužitelnost atd. Pokud ovšem trpící je schopen se zabít sám, ať se tedy zabije a nechce to po jiných.
Tak takhle jsem nad tím nepřemýšlela. Znám případ, kdy hodně starý člověk byl upoutaný na lůžko, ještě mu to myslelo, ale bohužel měl bolesti, které již nešli tlumit.
Tak tam jsem to pochopila, že "pomoct" potřeboval.
Ale nedošlo mi, že když člověk funguje, tak proč to vlastně neudělá sám. není to vlastně od druhých zabití? Vražda?
Já sama bych si na život asi sáhnout nemohla, ale kdybych měla bolesti? Kdo ví!
Si myslim, že když člověk trpí víc, než snese, tak to "jde samo". Ty, co to sou schopný sami udělat a neudělaj, asi ještě netrpěj až tak strašně. A taky to bude hodně o psychice.
Hele, Yamato (můžu ti tak ještě řikat, ne?), tys jednou myslim psal o nějaký věřící, co chtěla pomoct, a dost sto odsuzoval, že jo?
Myslíš o psychice v tom slova smyslu, že si nejsou žádným způsobem schopni na ten život sáhnout?
Např. neskočím z okna, protože mám strach z výšek,
nepodřežu si žíly, nesnáším krev,
neoběsím se, stále nesnáším výšky,
nespolknu prášky, normálně neumím polknout ani antibiotika,
neskočím pod vlak ani auto, pud sebezáchovy mě nutí odskočit od rozjetých prostředků
Kdybych ale měla takové dlouhodobé bolesti, asi bych jednu variantu použila. Samozřejmě takovou, abych neohrozila někoho kolem sebe.
Ti skákající pod vlak jsou hovada.
Jo, tak nějak sem to myslel.
Okomentovat